Logo_Tena

Nadto pak zbývá, synu můj, říci: Přijmi poučení! Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo. (Kazatel 12:12)

2. ročník

Zkouška ze ZSF2

4. května 2011 v 10:11 | PeVy
Na portále jseou vypsány termíny zkoušky ze Základů systematické filosofie II- - antropologie.
Brno 21.5. a 11.6. vždy v 9,00 hod. C43 (s Dr. Dvořákem)
Oloumouc 28.5. a 18.6.v 10,00 hod.
Z 5 níže uvedených otázek budou zadány 3, z nchž si každý vybere a bude psát 2 (obsah: každá otázka jedna strana formátu A4).
Otázky ke zkoušce z antropologie pro kombinovnaé studium:

1. Základy Platónovy antropologie (postavení člověka v kosmu; tři mohutnosti duše; nesmrtelnost; sebeurčení a zodpovědnost)

2. Základy Aristotelovy antropologie (jednota člověka; vysvětlení definic/e duše - zejména spojení s pojmy "podstata" a "uskutečnění"; duše a ctnosti)

3. Prožitek člověka v díle B. Pascala (bída lidského stavu; člověk bez Boha; paradoxy existence; přirozenost a zvyk; srdce)

4. Pojetí lidské bytosti v existencialismu J.-P. Sartra ("existence předchází esenci"; člověk jako sebeprojekt; charakteristika vědomí; vztah vědomí a ega)

5. Pojetí lidské bytosti u Martina Heideggera (pobyt; bytí-ve-světě; rozvrh; autentický a neautentický modus bytí; starost)

Materiály ke studiu:

(1-2) níže na této stránce, "soubory na osobních stránkách"

(3-5) na stránkách Dr. Chvátala, opět "soubory na osobních stránkách",
přímý odkaz zde


Ke zkoušce se přihlašujte ve STAGu, termíny se budou postupně objevovat.
Pokud by se někomu z brněnských studentů hodil termín v Olomouci či naopak, je to možné.

Požadavky Morální teologie I.

21. března 2011 v 11:11 | PeVy
Před zkouškou je nutné napsat 2 seminární práce o encyklikách Benedikta XVI.:
Deus caritas est a Spe Salvi.
Encykliky v elektronické podobě se dají stáhnout z této adresy: http://www.kebrle.cz/index.html, případně koupit.
Každá práce by měla být na 4-5 stran, titulní strana dle vzoru na osobních stránkách P. Fila na portále (po přihlášení) - uveďte i svůj e-mailový kontakt. Práci je třeba odevzdat vytištěnou nejpozději 2 týdny před zkouškou buď osobně při přednáškách (9.4.) nebo zaslat poštou (ne doporučeně) na faru do Bučovic (Mírová 203, 685 01 Bučovice).
Na portále jsou i otázky ke zkoušce (viz níže) a skripta od Františka Tondry: Principy, která máme používat.
Morální teologie TENA, NAKAT
1. Poslední cíl člověka, prostředky na jeho dosažená, mravní řád a povinnost jeho zachovávání.
2. Lidský skutek, účast rozumu a vůle na lidském skutku, překážky.
3. Vztah lidského skutku k morálnímu skutku, podstata mravního skutku, norma mravnosti, situační morálka.
4. Moralita vnějšího skutku, připočitatelnost mravního skutku, úmysl, nadpřirozeně dobrý skutek a záslužné skutky.
5. Povaha zákona všeobecně, předmět a podmět zákona, jeho výklad věčný zákon, pozitivní zákon, církevní zákon.
6. Závaznost zákona, uvolnění spod zákona a jeho neplatnost, zlozvyk.
7. Svědomí.
8. Ctnosti - obecně.
9. Teologická ctnost víry.
10. Teologická ctnost naděje.
11. Teologická ctnost lásky.
12. Kardinální ctnosti.
13. Hřích - definice, kořeny a podmínky hříchu, rozlišení hříchů.
14. Hříchy hlavní, z příležitosti, podle druhu a počtu.
15. Obrácení a pokání, Reconciliatio et pænitentia.

Seminární práce - antropologie

2. března 2011 v 9:21 | PeVy
Dobrý den,
děkuji za připomenutí a všem se omlouvám a zpoždění.
S pozdravem, Vít Hušek
Informace o objektuInformace k seminární práci z antropologie - kombinované studiumAktualizováno
1.3.2011 15:30

Struktura seminární práce:
1. Úvod, stručné uvedení k autorovi, dílu, jeho význam, záměr apod.
2. Celkové rozvržení spisu: jak se člení, jaká jsou témata, jak na sebe jednotlivé myšlenky navazují.
3. Každý student si zvolí jedno téma (podle vlastní preference) a u něho se zastaví podrobněji.
4. Závěr
Rozsah práce: 4-5 normostran (tj. 4-5 krát 1800 znaků včetně mezer a poznámek)
Termín odevzdání: květen (dřívější odevzdání vítáno!)

Otázky a materiály do FT

1. března 2011 v 15:09 | PeVy
Po e-mailové žádosti zveřejnil Mgr. Dvořák na své osobní stránce na portále otázky a materiály k Filosofické teologii.
Tady jsou:
Zkušební otázky:
1. ontologický důkaz Boží existence a jeho kritika
2. Pět cest Tomáše Akvinského
3. Scotův důkaz Boží existence
4. Tomášovo pojetí Boha
5. Problém řeči o Bohu - analogie
ODKAZY

Ontologický důkaz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologick%C3%BD_d%C5%AFkaz_existence_Boha
http://www.tvlux.sk/archiv/play/1555

Godelův důkaz
http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3266

Tomáš Akvinský
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Akvinsk%C3%BD
http://krystal.op.cz/sth/sth.php?&Q=2
jiný modernější překlad viz soubory na osobní stránce

K ontologickému důkazu a Tomášovým důkazům doporučuji knihu Peter Cole, Filozofie náboženství, Portál 2003.

Scotův důkaz
kfcmtf.upol.cz/petr/lukasscotus.doc

Tomášovo pojetí Boha (odkaz na Sumu teologickou, I, otázka 3, článek 4, který ukazuje rozdíl Boha a tvorů - Bůh je bytí, tvorové mají bytí - a uvádí argumenty pro to, že Bůh je bytí, tj. že u Boha je esence identická s bytím)
http://krystal.op.cz/sth/sth.php?&A=4

Analogie
http://www.cdk.cz/ts/clanky/122/stejne-a-jine-ve-svetle-stredovekeho-aristotelismu/

Skriptíčka z liturgiky

7. února 2011 v 12:03 | PeVy
Protože jsem chodil na Teologický kurz a skripta z liturgiky si tam koupil, můžete si je naskenované stáhnout z odkazu:

Požadavkem k získání kreditů je napsání seminární domácí práce na libovolné téma související s liturgikou (dle mého velice slušný přístup) v rozsahu 3-5 stran.

Otázky ke zkoušce z CDN

7. února 2011 v 11:50 | PeVy
Otázky k souborné zkoušce z církevních dějin
pro kombinované studium oborů
"Náboženství se zaměřením na vzdělávání a katechetika"
a "Teologické nauky"
Posluchači je losem určena jedna otázka z každého okruhu. Má celkem 15 minut na přípravu,
na každou otázku odpovídá 10 minut. Důraz při závěrečné zkoušce je kladen na základní
přehled o problematice celku církevních dějin, student by měl zapojovat jednotlivé jevy do
celkových souvislostí a projevit kritické myšlení.
1. okruh: Církevní dějiny starověku
1. Rané křesťanství: historicita osoby Ježíšovy, doba apoštolská a rozšíření křes-
ťanství v římské říši (Skutky apoštolů). Šíření křesťanství a jeho pronásledování.
Fenomén pronásledování křesťanství (církve): průběh, příčiny, formy; mučed-
nictví.
2. Apoštolští otcové. Vnitřní krize raného křesťanství (gnosticismus, manicheismus,
montanismus). Počátky teologie na Západě, základy soteriologického dogmatu,
svatý Augustin.
3. Konstantinovský obrat, jeho význam a důsledky. Od Konstantina k Theodosiovi.
Arianismus, první nicejský koncil, definice trinitárního dogmatu. Christologické
dogma (do Niceje k Chalcedonu).
4. Počátky mnišství na Východě a jeho pronikání na Západ, svatý Benedikt.
5. Vývoj liturgie v předkonstantinovském období. Počátky křesťanského umění
("umění katakomb"). Liturgie ve 4. a 5. století (diverzifikace ritů, jednotlivé
oblasti).
6. Židé v antickém světě. Židé a křesťané v počátcích křesťanství. Křesťansko-
židovské vztahy od Konstantina do počátku středověku.
7. Stěhování národů a zánik západořímské říše. Vývoj latinské církve od r. 430 do
počátku středověku. Vývoj instituce papežství v antickém období.
8. Církev v byzantské říši. Východní teologie 4. století (alexandrijská škola,
antiochijská škola, oblast Palestiny, kappadocký trojlístek a další). Vývoj řecké
církve od chalcedonského koncilu do počátku středověku.
2. okruh: Církevní dějiny středověku
1. Církev v Evropě po pádu Západořímské říše. Řehoř Veliký. Evangelizace
Evropy: Frankové, Germáni, britské ostrovy. Irskoskotská misie v Evropě.
2. Organizace řeholního života na Západě. Sv. Benedikt. Doba karolinská a otonská.
Politické a kulturní poměry. Rozkol mezi Západem a Východem, včetně
předchozích sporů (ikonoklasmus, Filioque). 3. Zápas o investituru. Císařství versus papežství. Emancipace církve. Cluny.
Reforma řeholního života: cisterciáci, premonstráti, kartuziáni. Křížové výpravy
a vznik rytířských řádů.
4. IV. Lateránský koncil. Středověké hereze. Vznik žebravých řádů - dominikáni,
františkáni, jejich působení ve světě a na našem území. Univerzity a scholastika,
gotická kultura a gotické umění.
5. Evangelizace českých zemí a Slovenska: Cyrilometodějská misie, Bořivojův křest,
sv. Ludmila, sv. Václav. Pronikání reformních idejí na naše území: sv. Vojtěch.
Břetislavova dekreta. Olomoucké biskupství - založeno nebo obnoveno?
Významní biskupové: Jindřich Zdík.
6. Vývoj české církve ve 13. a 14. století. Předchůdci Husovi a Jan Hus. Situace
církve na našem území v době husitských válek. Počátek sedisvakance v Praze.
7. Avignonský "exil" papežů. Kostnický koncil, konciliarismus a papalismus.
8. Koncil basilejsko-ferrarsko-florentský. Pokus o sjednocení Východu a Západu.
Osobnost papeže Pia II. a jeho výnosy proti konciliarismu. Utrakvismus,
basilejská kompaktáta a vývoj církve na našem území v době poděbradské a
jagelonské.
3. okruh: Církevní dějiny novověku
1. Humanismus a renesance. Německá a švýcarská reformace (Martin Luther,
Tomáš Müntzer, Jan Kalvín) a její vliv na vývoj Evropy.
2. Katolická reforma a tridentský koncil. Třicetiletá válka a konfesní rozdělení
Evropy v 17. století. Barokní kultura - kultura konfesně rozdělené Evropy.
3. Náboženský vývoj v českých zemích od nástupu Habsburků do konce třicetileté
války.
4. Misijní úsilí církve v novověku (od roku 1492 do 2. vatikánského koncilu).
5. Osvícenství a jeho dopad na život církve. Jansenismus, galikanismus,
febronianismus, josefinismus. Velká francouzská revoluce a napoleonské období.
6. První vatikánský koncil, římská otázka a vznik Vatikánského státu v r. 1929.
Modernismus a antimodernismus, střet katolicismu s liberálním antiklerikalis-
mem.
7. Hlavní rysy vývoje katolické církve na našem území v 19. a 20. století (rakouský
konkordát, po vzniku ČSR, Marmaggiho aféra a modus vivendi).
8. Předchůdci 2. vatikánského koncilu (liturgická reforma, obnova patristických,
biblických a teologických studií). Velcí papežové 20. století. Druhý vatikánský koncil
(průběh, hlavní dokumenty).

Odpověď: Termín zkoušky z CDN

21. ledna 2011 v 13:01 | PeVy
Jeden je zřejmě málo, dva už dost (díky. Lenko), protože jsme obdrželi odpověď ohledně zkoušky z církevních dějin. Odpověď obsáhlou, ovšem:
Vážení kolegové,
odpovídám současně na Vaše dva e-maily, protože se obsahově překrývají. Záležtost jsem v uplynulém týdnu projednal s proděkanem pro studijní záležitosti doc. Chalupou i s vedoucím katedry církevních dějin prof. Pojslem, abych neodpovídal jenom sám za sebe.
1. Záležitost koncepce výuky i systému ověřování znalostí je otázkou studijního programu, který po přípravě na fakultě schvaluje její Vědecká rada a následně musí být akreditována Akreditační komisí ČR, jejíž členy schvaluje vláda ČR. Ani na jednom z těchto grémií nikdo nezpochybnil systém skladby předmětů církevních dějin, ani jejich zakončení. Dílčí zápočty (uskutečňované prostřednictvím testu) mají studentům pomoci, aby asimilovali základní učivo a mohli se dostavit k závěrečné zkoušce, která je ústní a je shrnutím celé probírané látky z oblasti církevních dějin. Navíc má prokázat, že student je schopen o problematice nejenom psát, ale také pronést souvislý projev (i to by mělo být jednou z věcí, kterou si při studiu osvojí) a prokázat, že problematiku vnímá komplexně, nejenom v rámci jednotlivých období (mnohá témata procházejí celými církevními dějinami). Zkouška je komisionální proto, aby umožnila objektivní hodnocení studenta, vyučovaného třebas i různými vyučujícími. Tento způsob zkoušení je na univerzitách naprosto běžný a je zcela v souladu s platným Studijním a zkušebním řádem Univerzity Palackého v Olomouci. Pokud jste prokázali, že látku již ovládáte prostřednictvím testu, zajísté pro Vás nebude problém to prokázat i ústní formou. Cílem přeci není získat zápočet či zkoušku, ale vědomosti, které Vás budou orientovat v oblasti katolické teologie, v níž takříkajíc všechno souvisí se vším, a proto by bylo záhodno, aby Vaše vědomosti byly trvalého rázu. Nejde tedy pouze o to, abyste se "něco" na učili na test a vzápětí to úspěšně zapomněli.
2. V průběhu vyučování nově akreditovaných předmětů se ukázalo, že studenti mají zejm. v prvních ročnících příliš vysoký počet různých zakončení předmětů (zkoušky, kolokvia, zápočty. Vedení CMTF proto v rámci své kompetence rozhodlo, že některé předměty budou formálně sloučeny. Tak došlo ke sloučení předmětů "Církevní dějiny starověku" a "Církevní dějiny středověku" do jednoho. Vašeho ročníku se toto součení již nedotklo, a protože se jedná o tzv. prerekvizity (tedy předměty podmiňující složení závěrečné zkoušky), musely být učiněny změny ve STAGu, které možná vypadají tak, že se Vaše předměty ocitly mimo studijní plán, ale vězte, že tím nebudete nijak poškozeni (možná se to podaří nějak uvést do pořádku i ve STAGu). V případě problémů tohoto typu, které nejsou v kompetenci vyučujících, se prosím obracejte na studijní oddělení CMTF, nebo přímo na proděkana pro studijní záležitosti.
3. Ohledně termínů brněnského zkoušení. Základním východiskem je skutečnost, že studijní program je primárně uskutečňován na CMTF v Olomouci, brněnská výuka je pouze motivována snahou fakulty vyjít vstříc studentům, kteří jsou z jižní Moravy, aby především na výuku nemuseli dojíždět do Olomouce (je to nákladné a mnohdy i velmi obtížné). To ovšem nic nemění na faktu, že studijní program je uskutečňován především v Olomouci. Z toho vyplývá i přístup ke zkoušení: primárně zkoušíme v Olomouci a ve snaze vyjít vstříc studentům jim umožňujeme jeden termín v Brně. V případě závěrečné a komisionální zkoušky je navíc nutno dostat v jednom termínu a na jedno místo tři vyučující: vyučující, kteří mnohdy zajišťují výuku a zkoušení v Brně i v Olomouci nejen pro kombinované studium, navíc v Olomouci pro kombinované studium i jiných oborů (Cosiální pedagogika aj.). Věřte mi, že organizace komise a výběr termínů není záležitost jednoduchá a že jsme jí věnovali poměrně dost času, abychom termíny vybrali tak, aby mohli vždy alespoň tři vyučující. Je nemilé, že termíny se kryjí s dobou výuky, ale jak známo, výuka na VŠ nemá svůj důraz pouze na kontaktních hodinách, vzdělávání je záležitostí studenta. Navíc je nutno si uvědomit, že v průběhu jedné vyučovací hodiny (45 min.) komise může vyzkoušet dva, max. tři studenty, kteří se z hodiny mohou omluvit, dát si jí kolegou nahrát, popř si vypůjčit zápisky, takže většina studentů nebude tímto postupem nějak výrazně zatížena ohledně výuky. Ti, kteří se zkoušky nebudou chtít zúčastnit, se mohou nechat vyzkoušet v olomouckých termínech i s rizikem, že v Brně nebudou moct zúčastnit výuky: je to jejich volba a není v našich lidských silách (pokud byste po nás nechtěli nadpřirozený dar bilokace), abychom tomu nějak více pomohli.
Doufám, že jsem Vám uvedenou problematiku dostatečně (a srozumitelně) vysvětlil a těším se na setkání u příležitosti jednoho z vypsaných zkouškových termínů
Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.
Chair of Church History and Christian Art
Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology
Palacký University, Olomouc, Czech Republic
Chairman of the Academic Senate (ASUP)
Univerzitní 22, 77111 Olomouc, Czech Republic
e-mail:
tomas.parma@upol.cz
tel: +420 585 637 145

Požadavky k testu STA

18. ledna 2011 v 9:12 | PeVy
Docent Altrichter poslal okruhy a literaturu ke zkoušce.
Dohodnuté termíny testu:
19.3. a 30.4. 16,50 - 18,30 hod. (už je ve stagu), případně ve všední den, když budeme aspoň 4 (popřemýšlejte o této variantě)

4STA - Spirituálně-teologická antropologie (obor Teologické nauky)

Doporučená literatura

  • AA.VV., Slovník spirituality, Kostelní Vydří 1999 (vybraná hesla)
  • Altrichter, M., Příručka spirituální teologie, Olomouc 2007 (pouze části): publikace seznamuje s metodologií a centrálními pojmy předmětu (s. 11-41)
  • Altrichter, M. - Karczubová, L., - Jemelka, J., Povstávání doteku, Refugium, Olomouc 20010 (vybrané části)
Tematické okruhy
  • Spirituální teologie (její předmět; jak lze "teologií" zpředmětnit Boha?)
  • Interpretace slova "duchovní" (duchovní podle PS, etymologicky a historicky; Pneuma - psýché; c/Celek - část); duchovní a duševní)
  • Upřesňující výrazy (osoba - osobnost - osobitost; individualita - snoubenectví - společenství; trichotomie a trichotomismus; eschatologie)
  • Grafy A: Pravidlo o trojím "K"

Porada vedoucích kateder

8. listopadu 2010 v 13:51 | PeVy
Ahoj, bez jakéhokoli komentáře uveřejňuji stanovisko z porady vedoucích kateder (zaslané mi děkankou fakulty) ohledně témat bakalářských prací (názor si jistě každý dovede udělat sám): Vážený studente, srdečně Vás zdravím! Na poradě vedoucích kateder konané ve středu 3. 11. 2010 bylo ohledně toho, na co jste se ptal, dohodnuto následující: 1) V minulosti byl zkoušen systém návrhu témat závěrečných prací ze strany jednotlivých kateder, ale neosvědčil se. Nebudeme se proto k němu vracet. 2) Základní informace o tom, jak postupovat při rozhodování se ohledně tématu závěrečné práce, dostávají studenti zpravidla v rámci "Propedeutického semináře" už v 1. ročníku. Pokud snad tato informace v případě Vaší studijní skupiny nedopatřením zapadla, pokusím se v následujícím bodě vysvětlit, jaký postup doporučujeme (zároveň poprosím příslušné vyučující, aby předání těchto informací věnovali ještě větší pozornost než dosud, zvláště v případě studentů kombinované formy studia). 3) Je třeba, aby studenti od samého počátku studia s dostatečným předstihem promýšleli, jaký obor v rámci teologie je nejvíce zajímá, případně i jakému tématu by se rádi věnovali při sepisování závěrečné práce (zpočátku může být představa vágní, upřesní se až postupně v rámci konzultací s vedoucím práce). Podle toho se studenti rozhodují, na jaké katedře by si chtěli diplomový seminář zapsat. Je dobré udělat si přehled, jaké předměty dané katedry patří do Vašeho studijního plánu (fialová brožura) a jací vyučující je zajišťují ve Vaší studijní skupině (snadno zjistitelné např. z rozvrhu na Vzdělávacím portále CMTF). Ve volbě vedoucího doporučujeme volit jednu ze dvou možností postupu: a) Nejsnadnější je kontaktovat někoho, kdo v Brně zajišťuje výuku (ať už osobně či mailem), nastínit mu, jaké téma si představujete, poprosit o vedení či o radu, na koho jiného z dané katedry se obrátit. b) Je možné obrátit se přímo na vedoucího příslušné katedry (mailem či osobně), aby poradil a na základě nastíněné představy studentu doporučil vhodného vedoucího on sám. Po té, co padne předběžná dohoda mezi studentem a vyučujícím, který je ochoten ujmout se vedení práce na dané téma (byť je vymezené pouze provizorně), je vhodné zapsat si diplomový seminář na příslušné katedře. Seminář probíhá zpravidla formou nepravidelných osobních konzultací (podle instrukcí vedoucího). Nikoli však tak, že by vyučující dojížděl do Brna - zde musíte počítat s tím, že úkol vyhledat vedoucího a případně za ním dojet, je na straně studenta. V rámci konzultací dostává student instrukce, jak má postupovat. Je třeba také nezanedbat včasné vyplnění příslušných formulářů ohledně názvu práce (předběžného či definitivního), a to v termínech daných harmonogramem. Možnost externího vedoucího je třeba konzultovat s vedoucím příslušné katedry, který je zároveň garantem úrovně diplomových seminářů. Externí vedení je považováno v teologických oborech za výjimku. Musel by k němu být vážný důvod, se kterým by souhlasil vedoucí katedry a obhájil to před děkankou. Zdraví G. I. Vlková

Doporučená literatura do Církevních dějin novověku

24. října 2010 v 18:39 | PM
je tady

Materiály pro studium NZ

10. října 2010 v 9:29 | PM
Skripta pro studium jsou na Vzdělávacím portále, v Odborných textech, Biblistika, Nový zákon.

Test ze Systematické filosofie I

10. října 2010 v 9:28 | PM
Test proběhne 27.11. v 15:50.

Látka:
Filosofie přírody (Machula)
Ontologie (skripta na osobních stránkách vyučujícího). Tam jsou i otázky

Volba semináře a tématu bakalářské práce

1. října 2010 v 11:01 | PeVy
Vzhledem k mnoha nejasnostem zejména ohledně bakalářských prací (semináře, volba tématu, vedoucí práce...(ale také volitelných předmětů...)) jsem sepsal dotazy, postupně jimi bombardoval půlku fakulty a včera se dočkal odpovědi , kterou zde dávám celou. I z ní je patrné, že situace je dost nepřehledná a nejasná...


1. Proč dosud nejsou stanoveny volitelné předměty pro kombinované studium do rozvrhu, když v pátek je poslední den, kdy je možné si předměty zimního semestru zapsat (předpokládám, že půjde o předměty zimního semestru)?

PČ:
V letošním roce jsme se pokusili zamezit potížím, které se objevily loni: výběrové předměty oborů TENA a NAKAT byly vypsány s kapacitami, které - jak se mohlo ukázat až později - neodpovídaly reálnému počtu studujících. Důsledkem toho byla nízká obsazenost některých předmětů a nepříjemná volba mezi výukou při nízkém počtu posluchačů (dokonce 1-2), což negativně hodnotili vyučující i studenti, nebo rušením dříve nabízených předmětů (opět nepříjemný postup). Pokusili jsme se tedy postupovat tak, že počty seminářů a jejich kapacity budou odvozeny od počtu zapsaných pro příští rok studia. Organizace výběrových předmětů (co, kdo - která katedra a vyučující, kde) si bohužel vyžádala větší množství času, než jsme předpokládali, bylo nutné jednání s jednotlivými vyučujícími. Zpráva o přípravě těchto údajů byla na portále, aby posluchači alespoň věděli, že se na danou věc např. nezapomnělo. Kapacity a místa byly známy a ve STAGu nastaveny v minulém týdnu, rozvrh pro Brno byl hotový bohužel až včera, což je nepříjemné pro obě strany. Otázkou je, která ze dvou uvedených možností je méně špatná.
S tím souvisí také další věc - rozvrh loni a nakonec i letos přes značnou snahu neposkytl jinou možnost než zařadit výběrové předměty také na zimní termíny vyhrazené původně na zkoušení. Alternativou by zde bylo buď doplnění dalších (2?) termínů pro výuku nebo vyučování do pozdních hodin - s tím ale souvisí značná zátěž a také pravděpodobné potíže s dopravou z místa výuky.
V době akreditace se vyžadovalo, aby také u kombinovaného studia bylo určité procento výběrových předmětů. Vyhovění tomuto požadavku s sebou nese uvedené organizační potíže jak pro fakultu, tak pro studující.
Ještě doplnění - předměty letního semestru si lze zapsat při předzápisu v lednu a únoru 2011.


2. Zapíšu-li si volitelný předmět (seminář) a posléze zjistím, že požadavky na kredity z něj jsou neúnosné, či jinak nenaplňuje mé očekávání, je možné jej nějak zrušit a neabsolvovat?
PČ:
Platný Studijní řád a zkušební UP říká (čl. 4 odst. 7): "Jakmile si student řádně zapíše předmět uvedený v odstavci
6 písm. b) nebo c), stane se pro něj absolvování takového předmětu povinným." Jde o předměty volitelné a doplňující. A dále v čl. 7 odst 9: "Děkan může na základě řádné písemné žádosti studenta, vyplývající ze závažných, především zdravotních důvodů, rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti získat kredity nebo určitý počet
kreditů z daného volitelného předmětu či několika volitelných předmětů. Osvobození nezakládá nárok na získání kreditů za příslušné předměty." Osobně postrádám u tohoto ustanovení smysluplnost, neboť vystudovat jadernou fyziku lze i bez zápočtu z čínštiny, na kterou student v dobré víře kdysi nadšeně zapsal. Jako studijní proděkan jsem ale byl povinen jej dodržovat. Praxe byla taková, že pokud bylo patrné, že student volil předměty uvážlivě, ale situace se pro něj závažněji změnila, zrušení předmětu proběhlo. S ohledem na váhu Stud. a zkuš. řádu by to však nemělo být považováno za samozřejmost.
Dovoluji si doplnit, že při červnovém závěrečném jednání studijních proděkanů UP nad novým Stud. a zkuš. řádem, který by měl platit od září 2010 (bude-li schválen AS UP a registrován MŠMT), jsem vysvětlil a prosadil zcela odlišný pohled na tvorbu osobního studijního plánu: předměty A - nutné kompletně zapsat a splnit, předměty B a C - eviduje se POČET získaných kreditů dané kategorie, nesplněné předměty se opomíjejí. To by otázku zcela vyřešilo a snížilo zbytečnou administrativní zátěž studentů i studijních oddělení. Otázkou je výsledná podoba předpisu (prochází senáty všech fakult a AS UP) a rychlost softwarového zajištění (zde mám velmi špatné zkušenosti se službami poskytovanými Univerzitě Palackého zvnějšku), nicméně návrh studijního prorektora a proděkanů byl tento.


3. Jak je to s povinným předmětem zapsaným a nesloženým v daném ročníku, je možné si jej zapsat v ročníku dalším? Jednou?

PČ:
Stud. a zkuš. řád UP, čl. 7 odst 2: "Tentýž předmět je možno zapsat v rámci studia jednoho studijního programu nejvýše dvakrát." Nemusí to být v bezprostředně následujícím roce, i když je to asi pravděpodobnější řešení, zvlášť při strukturovaném studiu (Bc.+NMgr.).


4. Jak je to s volitelnými semináři, které nemají v předzápisu
uveden ročník (např.
Liturgická hudba a zpěv)? Za jakých podmínek a v kterém ročníku se otevírají? Budou i v Brně? Případně mohou se v Olomouci zúčastnit členové skupiny Brno?

PČ:
Ročník stanovují katedry, zaznamenává to studijní proděkan (tvoří stud. plány). Absence údaje obvykle znamená, že nezáleží na tom, ve kterém roce studia je zapsán. Otevírají se podle počtu posluchačů a s ohledem na organizační stránku studia (v Brně tedy například i s ohledem na to, kdo v Brně již učí - aby se lépe využil čas již dojíždějících učitelů).
Účast ve druhé studijní skupině se spíše nepředpokládá. U povinných předmětů nesmí vzniknout situace, kdy by studenti "surfovali" mezi skupinami např. kvůli domněnce, že tam či onde je něco "snažší". Nakolik to personální možnosti dovolují, snaží se katedry obsazovat předměty v BM i OL stejnými vyučujícími. Pokud to není možné nebo vhodné, dva vyučující se mají maximálně snažit o shodný přístup. U výběrových předmětů si lze představit poněkud odlišný pohled - nabídka v OL a BM se mírně odlišuje, přejezd může vyřešit termínové potíže (letos se nám podařilo udělat harmonogram tak, aby výuka v BM a OL probíhala v tentýž den jen málo). Zde nechávám na rozhodnutí studijního proděkana.

5. Jak probíhá výběr tématu k bakalářské práci? Budou nám nějaké nabídnuty (kdy) nebo si musí každý nějaké téma určit sám? Jak probíhá výběr či stanovení vedoucího práce, zvláště není-li téma jednoznačně přiřaditelné ke katedře?
Bude
vedoucí
respektovat mnou vybrané téma?

PČ:
Při předávání úřadu jsem tuto věc musel předat jako problémovou a nedořešenou. Za správné považuji, aby každá katedra nabídla výchozí "sadu" témat, z nichž si lze vybrat, a současně byla otevřena diskusi s posluchači, kteří přicházejí s vlastními dobrými nápady. Nepodařilo se mi vyjednat shodu mezi katedrami v takovém postupu na CMTF a je mi to líto. Dle svých možností se při dalším projednávání pokusím znovu řádně vysvětlit, jaké starosti a organizační potíže dosavadní nejednotnost posluchačům přináší. Věc je urgentní.
A ještě obecně: stanovení tématu by mělo být výsledkem vzájemné dohody, ať už návrh vzejde z jedné či druhé strany.



6. Pro letní semestr si máme zapsat seminář pro bakalářskou práci, což z důvodu neznalosti témat a problematiky v bodu 5. je přinejmenším velmi složité.

PČ:
Viz předešlá odpověď a především její závěr: urgentní.

Úkoly z prvních hodin DT1

26. září 2010 v 10:02 | PM
Hermeneutika mystéria
  • Úvod
  • Epochy
  • 2. kapitola - nejdůležitější
Dei Verbum
  • hlavně 2. kapitola
Jako v nebi, tak i na zemi
  • 1.-3. (lépe -5.) kapitola do příště

Info z první hodiny Systematické filosofie

21. září 2010 v 17:57 | PM
Splnění podmínek k získání kreditů je jednoduché:
  • na osobních stránkách Dr. Dvořáka jsou požadavky
  • kromě přednášek doporučena kniha Machule: Filosofie přírody
  • dále doporučeno prvních pár kapitol ze Sousedík: Jsoucno a bytí. Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského
  • test bude možné složit hned při další přednášce
  • tématu se budou týkat i semináře; tam je potřeba na Vzdělávacím portále získat texty a dopředu se připravit
Odkazy na literaturu:
 
 

Reklama